Detail

blankytka (ladoňka) sibiřská

Othocallis siberica

scilovka sibírska | Siberian squill

hyacintovité / Hyacinthaceae

      blankytka / Othocallis

Botanická charakteristika:
Vytrvalá, 5 – 15cm vysoká bylina s vejcovitě kulovitou cibulí. Listy páskovité, na vrcholu tupě špičaté. Květenství hrozen s 1-2 květy. Květy sytě azurově modré, někdy bílé světle modré, narůžovělé. Plod tobolka.

Místa výskytu:
Vyskytuje se v parcích, zahradách, listnatých lesích a lesních lemech, méně často v nivách potoků a řek.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Blankytka (častěji označována jako ladoňka) sibiřská pochází z Ruska. Na našem území není původní, a proto všechny lokality vznikly přičiněním člověka. Často se blankytka sibiřská vysazuje v parcích nebo zahrádkách. Odtud také obvykle zplaňuje.

Jedovatá rostlina. Obsahuje toxiny, které mohou způsobit otravu. Příznaky otravy jsou průjem, nepravidelný puls či zvracení.

Myrmekochorní rostlina. Semena mají vyvinuty masité přívěsky, tzv. masíčka, jimiž se živí mravenci a přispívají tak k rozšiřování druhu.

Ochrana:
Není ohrožená. Na našem území se vyskytuje řídce roztroušeně od nížin do podhůří a lokality souvisí s kulturním pěstováním druhu.

Celkové rozšíření:
Blankytka sibiřská roste ve střední a jižní části evropského Ruska, na Ukrajině, Kavkaze a v Malé Asii.

Index:
Othocallis siberica (Haw.) Speta -- Phyton (Horn) 38(1): 113. 1998

vytrvalá; bylina; kavkazský; geofyt; 0,05-0,15; nížiny-pahorkatiny; -

Nepůvodní druh květeny ČR. Adventiv. Neofyt (1867).

 

 

Místo: Štramberk

Okres: Nový Jičín

Kraj: Moravskoslezský

Stanoviště: okraj lesa

Půda: hlinitá, vlhčí

Světelné podmínky: polostín

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 4.4.2008

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2024 © Petr Kocián | Právní doložka