Klíč

Bílá

Červená

Modrá

Zelená

Žlutá

 

Právě kvete


 

Hledat

Pokročilé vyhledávání


 

Možnosti zobrazení

Zobrazit všechny druhy

 

Trávy

Jedovaté rostliny

Léčivé rostliny

Plevele

Invazní rostliny

Původní druhy

Nepůvodní druhy

Archeofyty

Neofyty


 

5 nej čeledí - 2015

01 hvězdnicovité

02 lipnicovité

03 hluchavkovité

04 brukvovité

05 bobovité


 

5 nej druhů - 2015

01 česnek medvědí

02 konopí seté

03 brukev řepka olejka

04 sporýš lékařský

05 rozrazil rezekvítek


 

ostatní

archiv titulních fotografií


Slovníček

 

  příkladový obrázek

A

acidofilní, acidofyt - vyžadující kyselý substrát

alkaloid - dusíkatá organická látka, většinou zásaditá, která vytváří s kyselinami soli

anemochorie - rozšiřování diaspor vzduchem; rostlina rozšiřovaná vzduchem - anemochor

antropofyt - druh vázaný svým výskytem na člověka a jeho činnost a člověkem také šířený

antropochorie - rozšiřování diaspor lidskou činností; rostlina rozšiřovaná lidskou činností - antropochor

antropogenní stanoviště - stanoviště vzniklé činností člověka

apofyt - druh původní šířící se na synantropních stanovištích, např. pelyněk černobýl, kopřiva dvoudomá nebo pcháč rolní

archeofyt - rostlina zavlečená do konce 15. století

autotrofie - výživa organismu z minerálních látek

B

BERN - zkratka používaná pro označení chráněného rostlinného druhu na základě tzv. Bernské úmluvy z roku 1979. Bernskou úmluvou je chráněn např. koniklec velkokvětý nebo ostřice žitná.

blizna - vrchní část pestíku, kde se zachycují pylová zrna

bobule - dužnatý nebo šťavnatý plod, obsahující obyčejně větší počet semen bez pecek, např. borůvka, lilek, konvalinka

borka - vnější odumřelá část krycích pletiv stonku dřevin

bylina - rostlina, která má nedřevnatějící nadzemní stonek

C

celokrajný list - na okraji bez zubů nebo vroubků

cibule - obvykle dužnatý orgán, tvořený zkráceným stonkem; vlastní cibule je tvořena zdužnatělými bázemi listů (např. cibule kuchyňská) nebo značně zdužnatělou bází jediného listu (např. křivatec)

Č

čepel - rozšířená, lupenitá část listu

-četný květ - květ s určitým počtem květních členů v jednom kruhu

-četný list - list složený z určitého počtu lístků

češule - většinou miskovitá část květu vzniklá srůstem dolních částí kalicha, popř. i koruny a tyčinek

čnělka - zúžená část pestíku mezi semeníkem a bliznou

D

dělený list - list jednoduchý, s čepelí mělce nebo hluboce rozdělenou úzkými nebo širokými zářezy, které však nesahají až k řapíku nebo hlavní žilce listu

děloha - první list klíčku, velmi často má odlišný tvar než pozdější listy

diaspora - jakákoliv rozmnožovací jednotka /např. semeno, plod, oddenek/

dvoudomé rostliny - rostliny, které mají jednopohlavné květy; na některých jedincích jsou umístěny samičí květy (pestíkové - bez tyčinek) a na jiných jednincích jsou umístěny samčí květy (prašníkové - bez pestíků), např. kopřiva

dvouleté rostliny - rostliny, které v prvním roce vytváření pouze listy, poté přezimují, a ve druhém roce kvetou a vytvářejí plody, poté odumírají

E

efemera - jednoletá rostlina s velmi krátkým životmín cyklem

efemeroid - vytrvalá rostliny, která vyrůstá časně na jaře ještě před olistěním stromů, vykvétá a zaplodí a jejíž nadzemní část záhy odumírá a v létě již není patrná. Takto využívá dostatku světla, který je v lesích před olistěním. např. sasanka hajní, křivatec žlutý

entomogamie - hmyzosnubnost, neboli způsob opylování rostlin hmyzem

epifit - rostlinný organismus žijící na těle jiné rostliny, který však není parazitem, např. řasy, lišejníky, mechy, orchideje

eurichorní - druh rozšířený na několika kontinentech, např. jalovec obecný

F

fanerofyt - rostlina s obnovovacími pupeny výše než 30 cm; např. keře, stromy, liány

fotosenzitivní - citlivý na světlo

G

glykosid - složený glycid, hydrolyzuje se kyselinami, alkáliemi nebo enzymy na jednotlivé složky, a to na různé cukry a jednodušší organickou sloučeninu aglykon

geofyt - viz efemeroid

H

habitus - vzhled rostliny, závislý na vzrůstu a větvení stonku

hemikryptofyt - rostlina s pupeny na povrchu půdy, které jsou chráněné šupinami, odumřelými listy apod.; např. pampeliška

heterotrofie - způsob výživy organismu, kdy je organismus odkázán na látky, které vytvořily jiné organismy /rostliny parazitické nebo saprofytické/

hlávka - neboli také strboul, jednoduché otevřené hroznovitě větvené květenství s přisedlými květy, např. jetel

hlíza - ztloustlý a zdužnatělý kořen nebo oddenek

hrozen - druh květenství s dlouhým vřetenem (stonkem), po jehož stranách vyrůstají stopkaté květy vesměs stejně dlouhé; např. hyacint, střemcha

humus - odumřelá, rozkládající se organická látka, z níž se stává látka anorganická

humózní - bohatý na humus

hydrogamie - opylování rostlin ve vodním prostředí

CH

chamaefyt - drobný keř s obnovovacími pupeny nad zemí do výšky 30 cm; např. borůvka

chlorofyl - zelené rostlinné barvivo, které umožňuje fotosyntézu, způsobuje zelené zbarvení rostlin

----> rostlina bez chlorofylu - rostlina postrádající zelené rostlinné barvivo, které by umožňovalo fotosyntézu; rostlina nezelená, často bíle, žlutě či špinavohnědě zbarvená, např. zárazy, některé druhy čeledi vstavačovitých (např. hlístník hnízdák)

chmýr - kalich přeměněný v různě dlouhé chlupy, např. některé hvězdnicovité

chocholík - hroznovité květenství, odvozené od hroznu, jeho postranní větévky jsou prodlouženy tak, že květy dosahují roviny prostředního květu, květy jsou více méně v jedné rovině a rozkvétají dostředivě, např. hrušeň

J

jednoděložná rostlina - klíčící jednou dělohou

jednodomé rostliny - rostliny, u nichž se vyskytují jednopohlavné samčí (prašníkové - bez pestíků) a samičí (pestíkové - bez tyčinek) květy na témže jedinci, např. líska

jednoleté rostliny - rostliny, které v témže roce vyklíčí, vyrostou, kvetou, mají plody a zahynou, např. mák; označují se kroužkem, který má tečku

jednopohlavný - květ s ústrojím jen jednoho pohlaví, buď samčí nebo samičí

jehlice - list úzce čárkovitý, většinou tuhý, např. smrk

jehněda - hroznovitě větvené květenství s chabým vřetenem, často převislé nebo nicí, např. vrba, bříza, topol

K

kalich - vnější, obvykle zelená, část květních obalů různoobalového květu

kališní - z kalicha

keř - víceletá rostlina, z jejíhož dřevnatého kořene vyrůstá několik dřevnatých stonků, bez kmene

keřík - drobný keř, většinou do 50 cm vysoký, např. vřes

klas - jednoduché hroznovité květenství s přisedlými květy, např. jitrocel

kopinatý list - list s čepelí asi 3x delší než širokou, k oběma koncům znenáhla zašpičatělou, v dolní třetině nejširší

kolénko - uzlina, plné místo na stéblu trav

koruna - vnitřní, zpravidla jinak než zeleně zbarvená část květních obalů různoobalného květu, skládá se z korunních lístků, které jsou volné nebo srostlé, někdy zakrnělé, někdy úplně potlačené

kořen - zpravidla podzemní orgán rostliny, který ji upevňuje v zemi a přijímá roztoky neústrojných látek

kosmopolitní - druh rozšířený po celém světě, např. rákos obecný

květ - neboli flos, soubor přeměněných listů krytosemenných rostlin, vyrůstající z květního lůžka, je důležitý pro pohlavní rozmnožování rostliny, tvořen květními obaly, tyčinkami a pestíky

květenství - soubor květů uspořádaných podle pravidel; rozlišujeme podle stupně větvení květenství jednoduchá a složená; rozlišujeme tyto druhy květenství: hroznovité - lata, hrozen, klas, palice, klásek, okolík, hlávka, úbor, chocholík a vrcholičnaté - mnohoramenný vrcholík, dvouramenný vrcholík (vidlan), jednoramenný vrcholík (vijan, vějířek, šroubel, srpek)

L

lata - jednoduché hroznovité květenství, většinou kuželovitého tvaru, u něhož se počet květů na postranních větvích zmenšuje směrem nahoru

liána - rostlina s tenkým stonkem, který se ovíjí, opírá nebo zachacuje na opoře; naše liány můžeme klasifikovat do těchto skupin: liána ovíjivá - chmel otáčivý, svlačec rolní , liána úponková - plamének plotní, liána kořenová - břečťan popínavý

lichozpeřený list - zpeřený list ukončený jednotlivým, nepárovým lístkem

list - boční výrůstek stonku, orgán zpravidla rozšířený do plochy, skládající se obvykle z čepele, řapíku a báze (pochva a palisty), které však nemusí být vždy vyvinuty

listen - listovitý útvar, z jehož úžlabí vyrůstají květy nebo větve květenství

lodyha - nadzemní bylinný stonek, odumírající téhož roku, kdy vyrostl

lusk - suchý plod, obvykle vícesemenný, otevírající se dvěma chlopněmi

lůžko květenství - rozšířené a často zploštělé vřeteno květenství, jehož květy jsou přisedlé

M

mléčnice - trubicové větvené buňky obsahující latex, např. mák, vlaštovičník

mnohočetný list - list dlanitě složený z více lístků   

myrmekochorie - šíření semen mravenci

myrmekochorní rostlina - rostlina, jejíž semena jsou rozšiřována mravenci. Semena m.r. mají dužnaté přívěsky (tzv. masíčka, elaiosomy), které mravenci okusují a roznášejí tak semena po okolí. Jedná se především o jarní rostliny, jejichž semena dozrávají v době, kdy mravenci vyvíjejí největší činnost, např. vlaštovičník, violka, jaterník, dymnivka, ladoňka, orsej.

N

nažka - suchý nepukavý plod, který se za zralosti neotevírá, např. hvězdnicovité

neofyt - rostlina (na našem území nepůvodní) zavlečená na naše území od konce 15. století, především se jedná o druhy zavlečené ze Severní Ameriky či Asie ale i odjinud; ze Severní Ameriky např.: lilek brambor, slunečnice topinambur či ambrózie pelyňkolistá, z Asie např.: heřmánek terčovitý, rozrazil perský či křídlatka japonská a mnoho dalších

nicí - dolů visící, převislý

nitrofilní - vyhledávajícíc substráty s vysokým obsahem dusíkatých látek

O

obal - soubor listenů pod květenstvím, např. miříkovité

obvejčitý - obráceně vejčitý

oddenek - podzemní prýt některých vytrvalých bylin, např. sasanka, konvalinka

okolík - jednoduché otevřené květenství odvozené od hroznu potlačením vřetene květenství, např. prvosenka

okvětí - květní obal z lístků stejně zbarvených a většinou stejného tvaru, podléška

opýlení - přenesení pylu z prašníku na bliznu nabo na vajíčko

osten - špičatý nebo ostnitý útvar na okraji nebo povrchu orgánu, např. okraje listů bodláku

ostruha - dutý kuželovitý nebo válcovitý útvar, v nějž je protažen korunní lístek, např. violka nebo okvětní lístek, např. vstavačovité

P

palice - jednoduché hroznovité květenství se silným vřetenem, např. áron

palisty - drobné párovité výrůstky na bázi řapíku nebo přisedlé listové čepele, např. violka

památný strom - mimořádně významný strom, který je rozhodnutím orgánu ochrany přírody vyhlášen za památný strom. Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Fyzická osoba, která poškodí nebo zničí památný strom se dopouští přestupku a orgán ochrany přírody ji uloží pokutu až do výše 100 000 Kč. Označení památného stromu se provádí tabulkou s malým státním znakem.

parazit - cizopasník, nezelaná rostlina, která není schopná fotosyntézy a proto výživu odebírá z hostitele, na kterém je zcela vázána (např. záraza, kokotice)

parazitismus - cizopasnictví

pavéza - horní, zpravidla největší korunní lístek v květu bobovitých

pecka - vnitřní část oplodí peckovice, uzavírající semeno

peckovice - dužnatý plod, který obsahuje tvrdou pecku a v ní semeno, např. plody třešně nebo švestky

peckovička - drobná, často vícesemenná peckovice, např. bez černý

pestík - samičí pohlavní orgán v květu, vzniklý srůstem jednoho nebo několika plodolistů; většinou se člení na 3 části: semeník, čnělku a bliznu

pilovitý list - list se zuby a zářezy špičatými, dopředu namířenými a s přední stranou kratší než zadní

plod - orgán, v němž je ukryto jedno nebo více semen a který je určen k ochraně semen; vzniká z pestíku nebo semeníku

plodenství - soubor plodůna společném stonku, vznikající z celého květenství, např. rybíz

plodolist - listový útvar nesoucí výtrusnice nebo vajíčka u krytosemenných rostlin

polokeř - rostlina, jejíž dolní část stonku dřevnatí a horní bylinná část stonku každoročně odumírá, např. šalvěj

poloparazit - zelená rostlina, která je částečně výživou vázaná na hostitele, je schopná fotosyntézy (např. jmelé, ochmet, kokrhel)

prašník - horní část tyčinky, v níž se zachycují pylová zrnka

prýt - stonek s listy a úžlabními pupeny

přeslen - tři nebo více listů, větví nebo květů vyrůstající z jednoho místa stonku

přilba - klenbovitě vydutá část květního obalu, např. oměj

přisedlý - u květu bez stopky, u listu bez řapíku

pupen - základ budoucího orgánu, např. listu nebo květu

pýřitý - pokrytý měkkými, krátkými, dosti hustými chloupky

R

relikt - rostlinný druh, který se zachoval z minulých geologických dob

resupinace - zkrucování semeníku před rozkvětem podél osy u vstavačovitých, květ se tímto otáčí o 180 stupňů nebo i někdy o 360 stupňů

rozeklaný - rozdělený na dvě části

ruderální - vyskytující se na stanovišti vytvořeném lidskou činností, kde se však dochází k vývoji na člověku nezávislém

růžice - listy nahloučené při bázi stonku; např. prvosenka, jitrocel, divizna

Ř

řapík - stopkovitě zúžená část listu

řepovitý kořen - tlustý, krátký a dolů náhle zužující kořen

S

sbíhavý - přisedlý list s okraji čepele sbíhající dolů po lodyze a vytvářející na stonku (části) křídla nebo žebra; např. divizna malokvětá, kostival lékařský

semeník - spodní část pestíku, obsahuje vajíčka

semeno - rozmnožovací útvar semenných rostlin vznikající z oplozeného vajíčka

složené květenství - květenství skládající se z většího počtu jednoduchých květenství

složený list - list složený ze samostatných lístků; např. vikev plotní

souměrný květ - dvoustranně souměrný květ /má dvě shodné poloviny/; např. bobovité, hluchavkovité, netýkavkovité

souplodí - soubor plodů vzniklý z jediného květu; např. jahodník, růže šípková

srdčitý list - jednoduchý list s čepelí u řapíku ostře vykrojenou a s laloky zaokrouhlenými; např. šeřík

srstnatý - s chlupy delšími a tuhými spíše odstálými

stéblo - zpravidla dutý stonek trav s plnými kolénky

stopka - část stonku rostliny zakončená květem nebo plodem

strboul - viz hlávka

středové květy - květy ve střední části úboru; např. slunečnice, kopretina

střelovitý list - jednoduchý list s čepelí na bázi vykrojenou v ostrém úhlu ve dva různě dlouhé špičaté laloky; např. áron

střídavé listy - listy vyrůstající na stonku vždy po jednom v různé výšce; např. len, divizna

stvol - bezlistý, bylinný stonek ukončený květem nebo květenstvím; např. prvosenka, jitrocel, sněženka

svazčitý kořen - kořen z náhradních kořenů vyrůstajících místo hlavního kořene na bázi stonku a vytvářející svazek; např. orsej

synantropní - druh vyskytující se v těsné blízkosti lidských obydlí a využívající změn tohoto prostředí způsoběných člověkem

Š

šešule - suchý dvoupouzdrý pukavý plod vzniklý ze dvou plodolistů, je vícesemenný; např. hořčice, česnáček

šešulka - krátká šešule; např. penízek, kokoška

šídlovitý - velmi úzký a a znenáhla protažený v tuhou a jemnou špičku

štětinatý - s tuhými a zašpičatělými, často pichlavými chlupy

šupina - zpravidla nezelený, zakrnělý list, přisedlý širokou bází ke stonku; např. podběl, devětsil

T

terč - zpravidla žláznatý útvar na bázi květu, vznikl zduřením květního lůžka a vylučuje sladké šťávy - nektar

tobolka - suchý pukavý plod z více plodolistů, jednopouzdrý nebo vícepouzdrý, otevírá se buď zuby (silenka), nebo štěrbinami (vstavač), nebo děrami (mák), nebo víčkem (blín)

toulec - listen obalující nebo podpírající květ nebo květenství; např. česnek, áron

trn - tvrdý, špičatý útvar vzniklý přeměnou větévek nebo listů, popř. palistů; např. trnovník akát

troúhelníkový list - jednoduchý list s čepelí ve tvaru téměř rovnoramenného trojúhelníku; např. merlík, šalvěj

trubka - dolní rourkovitě srostlá část koruny, kalichu nebo okvětí

tvrdka - suchý plod vznikající rozpadem zralého dvouplodolistého gynecea; brutnákovité, hluchavkovité

tyčinka - samčí orgán ve květech krytosemenných a nahosemenných rostlin

U

úbor - jednoduché květenství hvězdnicovitých s přisedlými květy na lůžku zpravidla rozšířeném

úponka - přeměněná část listu nebo stonku pomocí které se liána přidržuje své opory; např. vikev

V

vajíčko - drobné, mnohobuněčné tělísko na semenné šupině nahosemenných nebo v dutině semeníku krytosemenných rostlin, z vajíčka se po oplození vyvíjí semeno

vejčitý list - asi dvakrát delší než široký a v dolní třetině nejširší a na obou koncích tupě zaokrouhlený; např. rulík

vidlan - jednoduché vrcholičnaté květenství, jehož hlavní stonek je zakončen květem

vijan - jednoduché vrcholičnaté květenství s vřetenem v mládí spirálně stočeným, na svrchní straně má dvě řady květů, na spodní straně zpravidla listeny; např. rosnatka, svazenka, pomněnka

vrcholičnaté květenství - postranní větve přerůstají vřeteno květenství, které zastavuje svůj růst a nese středový květ, květy postranních větévek rozkvétají vždy později než květ hlavního vřetene

vrcholík - jednoduché vrcholičnaté květenství s větévkami většinou rozvětvenými a vyrůstajícími v úžlabí střídavých listenů; např. třezalka

vroubkovaný list - list s okrajem čepele mělce děleným ostrými zářezy v zaokrouhlené zuby; např. česnáček

vřeteno - hlavní stonek světenství

vstřícné listy - listy vyrůstající vždy po dvou proti sobě ve stejné výši stonku; např. hluchavka, třezalka

vykrajovaný list - list s okrajem čepele hlouběji rozděleným a se zaokrouhlenými zářezy a špičatými zuby; např. blín

vykrojený list - list na vrcholu s tupým až zaokrouhleným výkrojkem; např. olše lepkavá

výtrus - rozmnožovací, většinou jednobuněčné tělísko hub, lišejníků, mechorstů a kapraďorostů

významný krajinný prvek - ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny, která utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability. Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy. Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle zákona orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy. Mohou jimi být i cenné plochy porostů sídelních útvarů včetně historických zahrad a parků. Problematika VKP je upravena v zákoně č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny.

Z, Ž

zákrov - soubor listenů na vnější straně úboru hvězdnicovitých

zavlečený - člověkem bezděky přenesený z oblasti svého původního rozšíření do nového území

zplanělý - u náš původně pouze pěstovaný, vysemeněný z kultury do volné přírody, kde se udržuje trvale nebo dočasně bez zákroku člověka, např. brukev řepka

zoogamie - opylování rostlin živočichy

zoochorie - šíření semen, plodů živočichy, rozlišujeme tyto druhy zoochorie: epizoochorie - šíření na povrchu těla živočichů a endozoochorie - šíření zažívacím traktem živočichů

zub - volný úkrojek ve tvaru trojúhelníku

žahavý chlup - chlup obsahující palčivou tekutinu se snadno lámavou špičkou; např. kopřiva

žilky - cévní svazky patrné na povrchu rostliny, zejména na listech

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2016 © Petr Kocián | Právní doložka