Květena ČR

sítina Gerardova

Juncus gerardii

sitina Gerardova | Saltmeadow Rush

sítinovité / Juncaceae

      sítina / Juncus

Botanická charakteristika:
Víceletá, trsnatá, 20-80 cm vysoká bylina s plazivým oddenkem. Lodyhy tenké, přímé, oblé. Listy ploché nebo polooblé. Květenství kružel s 10-30 květy, listen kratší než květenství. Okvětí 3-4 mm, tmavě červenohnědé, okvětní lístky vejčité, tupé. Plody červenohnědé až černohnědé tobolky.

Hlavní rozlišovací znaky:
  §  lodyha oblá
  §  listen kratší než květenství
  §  tobolky červenohnědé

Místa výskytu:
Vyskytuje se na slaniscích a zasolených loukách. Roste na zasolených hlinitých až jílovitých půdách.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Sítina Gerardova je druhem vázaným na zasolené půdy (tzv. halofytem), druhem snášejícím zasolení půdy. Je indikátorem zasolených půd a vyskytuje se u nás na slaniscích. Slaniska jsou biotopy, které z krajiny značně ustoupily a dnes je můžeme najít pouze na několika místech teplejších oblastí, např. na jižní Moravě. Na slaniscích převažuje výpar vody nad vsakem a tudíž se ve svrchních půdách srážejí soli.

Rod:
Rod Juncus (sítina) má asi 300 druhů, které rostou po celém světě (s výjimkou Antarktidy). Na našem území se vyskytuje asi 21 zástupců rodu Juncus.

Záměna:
Sítina Gerardova je někdy zaměnitelná za sítinu smáčnutou.
sítina Gerardova: lodyha oblá, červenohnědé až černohnědé tobolky
sítina smáčknutá: smáčklá lodyha, žlutohnědá až kaštanovitě hnědá barva tobolek.

Etymologie:
Juncus latinské jméno pro sítinu, pravděpodobně vzniklé ze slova jungere (připojit nebo vázat, protože stonky sítiny byly užívány jako vázací materiál);
gerardii podle anglického botanika Johna Gerarda (1545-1612).

Synonyma:
Juncus bulbosus var. gerardii (Loisel.) A.Gray
Juncus compressus subsp. gerardii (Loisel.) Hartm.
Juncus gerardii subsp. microcarpus A. Tarass.
Tenageia gerardii (Loisel.) Fourr.

Fytocenologie:
Sítina Gerardova je diagnostickým druhem halofytních až subhalofytních společenstev (svaz Juncion gerardii). Tato společenstva byla vázána na vlhká slaniska využívaná v minulosti jako pastviny. V současnosti se společenstva vyskytují v okolí rybníků, v intravilánech vsí a na polních cestách.

Biotopy:
M1.2 Slanomilné rákosiny a ostřicové porosty
T7 Slaniska (diagnostický a dominantní druh)

Ochrana:
Sítina Gerardova je kriticky ohroženým druhem naší květeny (C1), zákonem však chráněna pouze jako silně ohrožený druh (§2). U nás roste vzácně pouze na několika slaniscích v teplejších oblastech Čech a Moravy. Se zánikem vhodných biotopů (odvodňování, změna obhospodařování), které probíhalo od 19. století, téměř vymizela.

Celkové rozšíření:
Sítina Gerardova roste roztroušeně ve větší části Evropy, souvislý pás jejího výskytu je tvořen od střední Evropy přes Ukrajinu až do střední Asie, roste také v Severní Americe.

Index:
Juncus gerardii Loisel. -- in Desv. Journ. Bot. ii. (1809) 284.

víceletá, bylina; euroasijský, hemikryptofyt; 0,20-0,80; nížiny - pahorkatiny; Juncion gerardii

Původní druh květeny České republiky. (Native).