Detail

třezalka tečkovaná

Hypericum perforatum

ľubovník bodkovaný | Perforate St. John´s-wort

třezalkovité / Hypericaceae

Botanická charakteristika:
Statná, vytrvalá, 40 – 60 cm vysoká, lysá bylina. Lodyhy oblé, alespoň v horní části se dvěma vyniklými lištami. Listy přisedlé nebo krátce řapíkaté, podlouhlé, vejčité nebo vejčitě kopinaté, s velkými tečkovitými siličnými nádržkami a černými tečkovitými žlázkami. Květenství bohaté, zpravidla volné. Kališní lístky úzce trojúhelníkovité nebo široce čárkovité, celokrajné. Korunní lístky zlatožluté, ve špičce žláznatě tečkované a čárkované. Plody jsou tobolky. Semena hnědá až černá.

Místa výskytu:
Vyskytuje se na výslunných stráních, sušších loukách, pastvinách, úhorech, skalách, pasekách, mezích a travnatých okrajích cest, v lesních lemech a světlých listnatých lesích.

Doba květu:   1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12

Význam a zajímavosti:
Třezalka tečkovaná se mezi léčivými bylinami řadí na první místo. Užívaná již od starověku, má široké spektrum léčivých účinků. Působí jako antibiotikum, podporuje látkovou výměnu, má silné účinky protizánětlivé, léčí většinu ekzémů. Po úrazech hlavy léčí poškozenou tkáň a odstraňuje otoky, pomáhá při nemocech plic, slinivky, jater, žaludku, dvanáctníku a ledvin. Je ideální pro léčbu úzkosti, neklidu, psychického napětí, lehčích depresí a obdobných potíží psychického rázu. Lze ji použít proti hemoroidům. Pomáhá při rehabilitaci po mozkových příhodách i v počátcích obrn různého původu. Třezalka je také jedna z mála bylin, které pomáhají při léčbě roztroušené sklerózy. Zevně i vnitřně je dále vhodná k léčení ran, pohmožděnin, zlomenin, naraženin.

Třezalka by se neměla podávat dlouhodobě, s výjimkou léčby roztroušené sklerózy; po dlouhodobějším používání, například při léčbě vleklých či psychických onemocnění, by se měla vždy na jistou dobu vynechat. Hlavním nositelem fyziologických účinků je červenofialové barvivo hypericin. Právě tato látka však také způsobuje ve větších dávkách přecitlivělost ke slunečnímu záření. Ten, kdo třezalku užívá, by raději neměl chodit na přímé slunce. Tímto trpí často býložravci, kterým po spořádání většího množství natě na nechráněných místech kůže vznikají puchýře.

Název třezalka pochází od staroslověnského trjezati, tedy rozdrásat, rozpíchat, což se vztahuje k listům byliny, které díky přítomnosti tečkovitých siličných nádržek vypadají jako propíchané.

Třezalka je jednou z nejznámějších magických bylin, opředených nesčetnými pověrami a legendami. Pro zajímavost uvádíme jednu z nich: Červenému barvivu hypericinu se říká krev svatého Jana, neboť dle legendy zuřivá a prostopášná Hérodiané, když jí přinesli na míse hlavu sv. Jana Křtitele, v záchvatu zuřivosti propíchala jazyk světcův za to, že neutajil její špatné skutky. Z krve, která skanula na zem, vyrostla bylina připomínající tento ukrutný čin, mající listy podobné propíchanému jazyku.

Méně známým faktem o třezalce tečkované je skutečnost, že ji lze použít jako velmi dobrého fytoindikátoru znečištění ovzduší, srovnatelného s lišejníky. Poškození exhalacemi se projevuje nekrózami listů, jejichž množství a velikost závisejí na druhu znečištění (zejména oxid siřičitý, fluor, rtuť), vzdálenosti od zdroje a konfiguraci terénu.

Ochrana:
Není ohrožená.

 

 

Místo: Hostašovice

Okres: Nový Jičín

Kraj: Moravskoslezský

Stanoviště: železniční násep

Nadmořská výška: 390 m

Půda: štěrkovitá

Světelné podmínky: polostinné

Určil: Petr Kocián

Fotografoval: Petr Kocián

Datum fotografie: 4.7.2003

 

 

Všechna práva vyhrazena. | 2003-2015 © Petr Kocián | Právní doložka